top of page

Charon: minulost a budoucnost mýtu očima Terezy Cigánkové


V listopadu 2022 zavítal do Ostravy tanečně-vizuální projekt Charon slovenských tvůrců Radoslava Piovarčiho a Paulíny Šmatlákové, a to ve své české premiéře. Na jevišti hlavního sálu Janáčkovy konzervatoře se tak mohl rozvinout meditativní a přesto svým sdělením znepokojivý pohybový a zvukový dialog na téma síly a významu mýtů. Hlavní inspirací se tvůrčímu týmu stala postava Chárona, mýtického převozníka přes řeku Styx, a také tvrzení amerického spisovatele Josepha Campbella, který mytologii a studiu archetypů zasvětil svou mnohaletou badatelskou činnost. Skrze toto rámcové téma jsme však mohli v inscenaci odkrývat řadu dalších vrstev a motivů, které autoři čerpali z bájí, písní i dalších uměleckých a historických pramenů.


Oba hlavní představitelé jakoby svým vzezřením i stylem pohybu ztělesňovali kontrast mezi podsvětím a světem lidí – Piovarči jako Cháron představoval sílu a stabilitu, jeho vysoké a urostlé tělo budilo dojem nehnutelnosti a neoblomnosti osudu, ale v několika okamžicích bylo schopno se rozpohybovat s neuvěřitelnost dynamikou a precizností. Naproti tomu Paulína Šmatláková, křehká a éterická tanečnice, v sobě nesla těkavou energii, její artikulovaný pohyb, přesný a fluidní zároveň, na sebe dokázal strhnout téměř veškerou divákovu pozornost. Jako duše či esence člověka, kterou ztělesnila, narušovala Cháronovu temnou cestu – plná života, vyjadřovala věčnou touha po poznání a neutuchající pohyb, které definují lidské tělo. Byla však i zranitelná a odevzdaná, stejně jako hmotná schránka nemůže existovat navěky. Dalším dílkem do mozaiky vjemů se stala hudba Michala Paľko, který doprovázel souhru tanečních těl přímo na jevišti – do své kompozice ambientních zvuků, které pomáhaly dotvořit mystickou atmosféru, zasadil zvukomalebné starověké texty.


Kromě tématiky mýtu a jeho vlivu na naše životy se Charon zaobírá také hodnotou peněz. Jak moc je pro nás podvědomě důležitá již od nejstarších dob? Jak moc si v sobě neustále neseme pocit, že vše má svou cenu, kterou je v určité chvíli třeba zaplatit? Ani služba temného převozníka nebyla zadarmo. Proto také pozůstalí vkládali do úst svých zemřelých zlatý peníz, kterým mu měli zaplatit. Bez pohřbu (který si nemohl a stále ani nemůže dovolit každý) navíc mrtví neměli na cestu přes řeku Styx nárok. Tyto filozofické úvahy představovaly právě jednu z oněch mnoha rovin, kterými nás inscenace provedla, pomocí náznaku a symbolu.


Radoslav Piovarči i Paulína Šmatláková jsou zkušenými performery, přesto každý z nich představuje jinou generaci a do společné práce přináší svou vlastní osobitou esenci – i to přispívá ke hře protikladů, která se v Cháronovi odehrává. Inscenace je tak další ukázkou neustále se rozvíjející, zkoumající i technicky rostoucí slovenské taneční scény, která o sobě dává vědět skrze na první pohled mnohdy nenápadné, ale přesto pohybově i tematicky velmi zajímavé projekty.


Psáno z české premiéry 15. 11. 2023 v Janáčkově sále JKO v Ostravě.

Autorka: Tereza Cigánková, recenzentka, lektorka a tanečnice


Tvůrčí tým inscenace:


Radoslav Piovarči - koncept, choreografie, režie

Paulína Šmatláková - koncept

Michal Paľko - hudba

Alexandra Rychtarčíková - dramaturgie, texty

Ján Čief, Michal Paľko, Radoslav Piovarči - scénografie

Martin Kotúček - kostýmy

Ján Čief - svetelný dizajn

Radoslav Piovarči, Paulína Šmatláková, Michal Paľko - účinkující

Lukáš Matejka - video-art

Ondrej Geče - produkce

Vznik představení z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia.

18 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše
bottom of page